Sedmdesátileté výročí zavraždění Milady Horákové znovu vytlačilo do centra pozornosti komunistickou stranu. Jednu z mála komunistických stran, která v Evropě vůbec přežila pád své zločinné totalitní vlády, aniž by se musela zásadně proměnit.
Komunisté dnes mají legální parlamentní stranu, hovoří o sobě jako o demokratech, a dokonce smluvně zajišťují fungování současné vlády Andreje Babiše. Otázka, jestli je to správné, tu ale i po třiceti letech zůstává zodpovězena nepříliš uspokojivě. Určitě pro velkou část společnosti.
Je nicméně docela možné, že než tu otázku vyřešíme, komunistická strana zmizí sama. Jakkoliv její moc roste – co volební období získává víc a víc funkcí a důležitých pozic ve vedení státu, zároveň platí, že se neustále zmenšuje. V některých měřitelných kategoriích dokonce docela velkým tempem.
Komunisté ztrácejí preference
Jedním z nejviditelnějších ukazatelů síly KSČM jsou průzkumy volebních preferencí a volební modely. A podle nich jsou komunisté rok od roku slabší a slabší. Slábnou dnes rychlostí zhruba jeden procentní bod ročně. Tímhle tempem by ze sněmovny mohli zmizet tak za jedno a půl dalšího volebního období.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekKomunisté podle CVVM (volební model):
Komunisté podle STEM (volební preference):
A jejich preferenční slábnutí se samozřejmě projevuje i v jejich reálném zastoupení na parlamentní půdě. Dnes mají například třetinu svých poslanců z doby před dvaceti lety. V Senátu dnes nejsou dokonce vůbec.
Kolik mají komunisté poslanců:
Kolik mají europoslanců:
Komunisté se od 90. let dlouho drželi stabilně na úrovni 700 tisíc hlasů ve volbách do sněmovny. Jejich volební síla byla stabilní. To ale platilo jen do chvíle, než na scénu přišel Andrej Babiš. Právě v něm našlo zalíbení neobvyklé množství dosavadních fanoušků komunistické strany. Zhruba dvě třetiny voličů, kteří po roce 2013 odešli od KSČM, přestoupily právě k hnutí ANO. Byli to zejména starší voliči komunistů kolem 60 let. Ti mladší mířili zase nejčastěji k SPD. Z tohoto pohledu se zdá být logické, že oficiální vládní koalici ANO a ČSSD neoficiálně ve sněmovně podporuje a drží při životě i KSČM a SPD.
Komunisté chudnou
Komunistům ubývají nejen voliči, ale také peníze. A to docela hodně.
Finanční bilance v posledních letech:
Například za rok 2019 byli jedinou sněmovní stranou, která skončila ve ztrátě. Z finančních zpráv, které strany zveřejňují, vyplývá, že zatímco třeba ANO oznámilo přebytek 63,4 milionu korun a v plusu byli ČSSD, občanští demokraté, Piráti, SPD, lidovci, starostové a TOP 09, komunisté hospodařili se ztrátou devět milionů. O rok dříve to bylo dokonce minus 20 milionů korun.
Hospodaření KSČM v roce 2019:
Náklady na volební kampaň před evropskými volbami a kampaň před volbami do Senátu: 9 800 000 Kč
Komunisté se snažili už ve volebním propadáku v roce 2017 nahradit chybějící peníze z příspěvků státu tím, že prodávali nepotřebné nemovitosti a u dalších zvyšovali nájemné. Snižovali také odměny stranickým funkcionářům. K vyrovnaným rozpočtům to ale nevedlo.
Hlavním důvodem je fakt, že komunisté mají ze všech parlamentních stran suverénně největší aparát. KSČM má dnes asi 120 politických zaměstnanců, přes 70 odborných a 50 hospodářských pracovníků. To je několikanásobně víc než u většiny ostatních stran.
Komunistů ubývá
Sice se v Česku roky diskutuje o tom, jestli mají komunisté po svých zločinech nárok na vlastní stranu, nic jim ale nezabránilo, aby zůstali dodnes nejpočetnější stranou v zemi.
Počty členů politických stran:
Je to dáno zejména tím, že před rokem 1989 bylo v KSČ zhruba 1,7 milionu členů. I přes jejich logický úbytek po pádu totalitního režimu jich v nástupnické KSČM mnoho zůstalo. V roce 1992 jich bylo 350 tisíc, v roce 1998 už jen 140 tisíc.
Komunistů tedy velmi rychle ubývá. Alespoň těch registrovaných ve straně. Každým rokem přichází KSČM o několik tisícovek členů. Loni to byly tři tisíce. Nových členů přitom komunistická strana získala jen dvě stě.
Viditelným faktorem je v posledních letech nástup konkurenčního ANO Andreje Babiše. Ale komunisté mají nejen nejpočetnější, ale také nejstarší členskou základnu. Před deseti lety byl věkový průměr členů KSČM 70 let, dnes je to dokonce 75 let. Komunistická strana tak má poměrně vysokou přirozenou úmrtnost.
Co chtějí komunisté
V oficiálním programu KSČM se o znárodňování už nepíše, nicméně strana se tohoto svého někdejšího nápadu tak docela nevzdala. Uvnitř komunistické strany jsou i velmi radikální skupinky a ty s něčím takovým zřejmě stále počítají.
Například v roce 2012 unikl na veřejnost „program KSČM“ z dílny stranického Marxisticko-leninského odborného klubu. Píše se v něm třeba: „Cílem komunistické strany je nahrazení soukromého vlastnictví rozhodujících výrobních prostředků celospolečenským, jež odstraní ono zcizování hodnot majetnými, nepracujícími třídami.“ Dokument byl podepsán dokonce členem tehdejšího širšího vedení strany Milanem Havlíčkem.
V programech, které komunisté představují veřejnosti, se objevují jen o poznání mírnější slova. Namísto „znárodňování“ píší jen o vstupování státu do strategických odvětví. Komunisté v programu ještě přiznávají třeba snahu vystoupit z NATO nebo vyšší zdanění velkých firem.
Jinak samozřejmě chtějí „mír ve světě, spravedlnost a bezpečí doma“.
Word cloud z aktuálního programu KSČM:
Jak se komunisté chovají ve sněmovně
Komunisté se v minulosti rádi prohlašovali za opoziční stranu. A i díky svému vymezování se vůči momentálně vládnoucím stranám se jim dařilo udržovat protestně hlasující voliče.
Nebyla to nicméně ani v minulosti tak docela pravda. Zvlášť za vlád vedených ČSSD se komunisté často a rádi nechali zapojit do spolupráce na parlamentní úrovni. Za občasnou výpomoc pak například nenápadně získávali různé funkce v parlamentních komisích nebo výborech.
A od posledních voleb do sněmovny už u komunistů nelze o opozici mluvit vůbec. Jsou dnes oficiálními podporovateli vládní koalice ANO a ČSSD, a mají na to dokonce i smlouvu.
Dobře je to vidět i na hlasováních ve sněmovně. Zatímco ještě do poloviny roku 2017 se KSČM pohybovala v grafu dál od ANO a ČSSD, v roce 2018 se k nim přiblížila docela nablízko a v této pozici komunisté setrvávají dodnes. V minulosti se nechali podobně „koupit“ nejvíc v době tzv. opoziční smlouvy za vlády Miloše Zemana.
Kdo vlastně jsou dnešní komunisté
Čeští komunisté jsou pokračovateli totalitní KSČ. Pouze v Česku, Bělorusku a částečně na Ukrajině se komunisté netransformovali v jinou, nejčastěji socialistickou nebo sociálnědemokratickou stranu.
Dnešní komunisté dlouhodobě tvrdí, že se se svojí zločinnou minulostí už dávno vyrovnali.
V letech 1948 až 1989 komunisté prokazatelně:
Z politických důvodů uvěznili 205 486 lidí.
Z nich asi 4500 během uvěznění zemřelo.
Do pracovních táborů poslali 21 440 lidí.
Z politických důvodů popravili 248 lidí.
Na hranicích zastřelili 145 lidí.
Dalších 96 tam usmrtili „elektrickými zařízeními pro ochranu hranic“ a až 61 lidí se tam při snaze komunistům uniknout utopilo.
Odhadem 100 tisíc rodin připravili o majetek.
Stovkám tisíc lidí znemožnili dosáhnout vyššího vzdělání nebo pracovat v odpovídajícím zaměstnání.
Za tyto zločiny se komunisté v prosinci 1989 na mimořádném sjezdu omluvili slovy: „Omlouváme se naší mládeži i všem občanům, kteří byli postiženi neoprávněnými represemi. (…) Omlouváme se za veškerá příkoří i členům strany, kteří za svoje reformní postoje, za nesouhlas s protizákonným vstupem vojsk pěti spojeneckých zemí v roce 1968 museli KSČ opustit. (…) Rovněž cítíme povinnost vyjádřit politování nad tím, jak bývalé stranické vedení v uplynulých letech hrubě a nezákonně nerespektovalo právo na vyjádření názorů nezávislých občanských iniciativ včetně Charty 77.“
Celé prohlášení přitom nemá jednoznačně omluvný tón. Komunisté v tom samé dokumentu například také uvádějí: „Nedopustíme ani snižování pracovních a občanských zásluh těch členů strany, kteří po desetiletí svědomitě a nezištně plnili politické a pracovní úkoly ve prospěch naší společnosti.“
K jinému vyjádření lítosti doposud nedošlo. Naopak, jak uvádí například politolog Stanislav Balík, KSČM v tomto ohledu mnohokrát promarnila příležitost a několikrát také aktivně vystoupila na obranu své tehdejší zločinné politiky.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist